CIA-RDP96-00787R000500240003-0

SG1A
Approved For Release 2003/09/16 : CIA-RDP96-00787R000500240003-0
Approved For Release 2003/09/16 : CIA-RDP96-00787R000500240003-0

vesmír
7
(Orbit) National Science Magazine
PŘÍRODOVĚDECKÝ ČASOPIS
ČESKOSLOVENSKÉ AKADEMIE VĚD
ROČNÍK 56 (1977) Kčs 3,-
ISSN 0042-4544
VESMAD 56(7) 193-224 (1977)
Intuice a vědecké poznání / P.Málek 195
Approved For Release 2003/09-16 : CIA-RDP96-0. 78/1866568220883-6 metraseni
197
Magnetické pole lidského těla
/ T.Radil
200
K zoogeografii okouna říčního
/ J.Čihař
202
Kometa West / Jiří Bouška
204
Ochrana přírody zemí „třetího světa“
/ J.Haleš
211
Globální problémy současnosti
/ V.Zagladin, I.Frolov
213
Domov orla skalního a rysa ostrovida
/ L.Kunc
215
196, 212
Nové knihy
Zajímavosti
219
.
Approved For Release 2003/09/16: CIA-RDP96-00787R000500240003-0
1

Approved For Release 2003/09/16 : CIA-RDP96-00787R000500240003-0
Intuice
a vědecké
poznání
PROKOP MALEK
Intuice se chápe jako určitý skok v pohybu myšle-
ní, při kterém myšlenka k vyřešení nějakého pro-
blému nebo vytvoření ideje vytryskne náhle z pod-
vědomí, často v okamžiku, kdy se pracovník danou
problematikou bezprostředně nezabývá. Popisuje se
jako náhlé osvícení, jako blesk přicházející z čis-
tého nebe. Rychle se vynořuje, ale také rychle se
zanořuje do podvědomí. K vyjádření této zvláštností
intuice se hledají pro ni i jiné názvy. U nás se mlu-
ví někdy o „osvícení“, Angličané mají pro intuici
název „hunch“, Němci „Geistesblitz“, ruština užívá.
názvu „vdochnovenije“.
Kolem intuice panují stále určité rozpaky. Lidské
poznání je v své podstatě proces uvědomělý. Intuice
jako by vybočovala z této představy, neboť umož-
ňuje dosáhnout vědeckého cíle bez přísných logic-
kých úvah, bez vědomého zevšeobecňování zkuše-
nostních faktů. Intuici ve vědě odpovídá v umění
zhruba název inspirace, na niž se názory také velmi
různí.
Pokusíme se o ujasnění těchto otázek. Opřeme se
při tom o starší i novější práce, z novějších hlavně
o významné monografie Orlova a Ponomareva.
Zdroje informací o intuici
Předně jsou to houževnatě se udržující legendy,
dále historické rozbory objevů a konečně osobní
svědectví objevitelů.
Na základní pramen informací o intuici se musí-
me podívat až do antického Řecka. Je to slavná le-
genda o tom, jak Archimédes neočekávaně přišel na
způsob, jak určit množství zlata a stříbra v koruně
syrakuského krále, vyskočil z vany a vyběhl nahý
na ulici s výkřikem „Heurekal“
Legendy ověnčují i četné jiné objevy. Známé je
„Newtonovo jablko“ a objev gravitace. Často cito-
vaný je „Mendělejevův sen'
a objev periodic-
ké soustavy prvků. Oblíbené je téma „Watt a
čajník“ a objev parního stroje. Všechny tyto le-
gendy a mnoho dalších pokládá V. I. Orlov ve
své knize „Traktát o inspiraci, matce velkých obje-
vů“ za důkaz existence intuice, neboť jak říká, „le-
gendě o Archimédově objevu je přes tisíc let, během
této dlouhé doby mělo lidstvo možnost milionkrát
ji zapomenout. Má však v sobě něco, co ji vždy
znovu a znovu připomínalo a oživovalo v lidské
obrazotvornosti. Patrně ještě nejednou se rodil
Archimédův výkřik znovu, za tichého vytržení,
v duši četných vynálezců ve chvíli šťastného ná-
padu.“
Avšak legendy mají tendenci zveličovat některé
jevy a deformovat skutečnosti, nebývají historicky
pravdivé. Tím se také význam intuice zvelįčuje, in-
tuice se izoluje od ostatních článků poznávacího
procesu, absolutizuje se význam bezděčnosti při ob-
jevech. Tento nesprávný význam intuice vyvolává
řadu kritik. Přecházejí někdy až do satirických
poloh. Uvádějí, že nikdo nevynalezl parní stroj jen
tím, že se díval na babiččin čajník a řekl: „Babičko,
právě jsem vynalezl parní stroj“, že Newton nefor-
muloval ihned přesně zákon zemské přitažlivosti,
když mu jablko spadlo na hlavu. Satirickému pohle-
du neušla ani legenda o Archimédovi a nepravdě-
podobnost jeho výroku: „Heureka, teď už vím, že
těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou,
rovnající se tíží vytlačené kapaliny“ {Mortimer a
Freiberg).
Legendy nedávají tedy jasnou odpověď. Mohou
být jen výrazem velké obrazotvornosti lidí, kteří
rádi ověnčují různá fakta, dělají je zajímavějšími,
zvláště při popularizaci vědy. Musíme se proto ob-
rátit k dalším zdrojům,
k historickým výkladům objevů a k osobnímu svědectví
badatelů.
Pramenů je víc než dost, starších i novějších. Nej-
cennější z nich jsou popisy vlastních objevitelů,
v nichž jsou zachyceny všechny okolnosti, za kte-
rých k náhlému ozřejmění problému došlo. Problém
si přiblížíme několika ukázkami.
Darwin upozorňuje ve své autobiografii, že si
stále může vybavit místo na ulici, kde se k jeho
radosti objevilo náhle řešení, které logickými po-
stupy nemohl nalézt. Tak vznikla teorie o vývoji
druhů.
Stejně dramaticky popisuje Mečnikov vznik
svého nápadu o představě fagocytózy bílých
krvinek.
Možno však dát příklady i z doby novější, dokon-
ce i současné.
Max Planck, zakladatel kvantové teorie ve
fyzice, vyjádřil její vznik v přednášce při udělování
Nobelovy ceny takto: „Po několika týdnech nej-
usilovnější práce v mém životě byla tma, v níž jsem
se zmítal, jakoby ozářena bleskem a přede mnou se
otevřely nečekané perspektivy.“
Bertrand Russell popisuje intuici takto:
„Každý, kdo se zabýval jakoukoli tvůrčí prací, za-
kusil v menším stupni stav mysli, kdy po dlouhé
práci se projeví v okamžité nádheře pravda nebo
krása - může se to týkat něčeho docela malého
nebo se to může týkat celého vesmíru. Tento záži-
tek je v tom okamžiku velmi přesvědčující; pochyb-
nost může přijít později, ale tenkrát je vše úplně
jisté. Myslím si, že nejlepší tvůrčí práce, v umění,
ve vědě, v literatuře, ve filozofii, vznikla v tako-
vém okamžiku."
Konečně uvádím citát Melvina Calvina, no-
sitele Nobelovy ceny za objevení dílčích chemic-
kých reakcí fotosyntézy: „Rád bych popsal okamžik
(a - ač je to podivné - byl to jen okamžik), kdy
jsem poznal základní obrys asimilačního cyklu kys-
ličníku uhličitého. Sběhlo se to v mžiku - úplně
náhle - a tak náhle, během několika vteřin jsem
si uvědomil cyklický charakter cesty uhlíkového
atomu. Je v tom cosi jako inspirace, myslím si ale,
že je třeba být na to připraven.“
Zajímavý byl výsledek ankety, kterou zorganizoval
Platt a Baker mezi chemiky. 232 chemiků bylo do-
tázáno, co soudí o intuici v poznávacím procesu.
33 % odpovědělo, že intuice jim pomáhá při vyře-
šení závažných otázek, 50 % napsalo, že tento stav
znají, a jen 17 % dotazovaných přiznalo, že tento
stav nikdy nezažili. Bancroft diskutoval otázku in-
tuice se svými čtyřmi kolegy. Pro tři z nich
byla intuice každodenní zkušeností. Čtvrtý naprosto
nerozuměl, co je tím míněno, a prohlásil, že nikdy
neměl žádnou inspiraci. Kdybych byl mezi dotazo-
vanými, byl bych odpověděl kladně. Opakovaně
jsem zažil popisovaný stav náhlého jakoby bezděč-
Autor prof.MUDr.DrSc.Prokop Malek, člen korespondent
ČSAV, viz Vesmír 54, 3, 1975.
195
Approved For Release-2003/09/16 .:- CIA-RDP96-00787R000500240003-0

196
Approved For Release 2003/09/16 : CIA-RDP96-00787R000500240003-0
ného ujasnění některé
otázky větší či menší.
To jsou všechno hlasy mluvící ve prospěch intuice
a inspirace. Nelze však zamlčet ani hlasy proti.
Mnozí známí umělci i spisovatelé říkají: „Kdybych
měl čekat na inspiraci, nikdy bych nic nevytvořil.“
Je zajímavé, že právě tvůrci, kteří se nám s odstu-
pem času jeví jako skuteční géniové, polemizují
často s romantickým a houževnatě se udržujícím
názorem, že umělci v okamžiku osvícení náhle a
lehce vytvoří svá vrcholná díla. Zde je například
vyjádření francouzského sochaře A. Rodina, kte-
rý ve svých poznámkách píše s velkou dávkou
ironie:
„Inspirace! Ach! Vždyť to je stará romantická
idea, která nemá smyslu. Inspirace, toť takřka hro-
mová rána, jež zasáhne náhle mladíka dvacetileté-
ho, aby vytesal sochu z čistého mramoru, aby stvo-
řil mistrovské dílo na první ráz, v záchvatu své
obraznosti, v noci! Neboť tyto věci, nevím proč, při-
cházejí vůbec jen v noct.“ A na jiném místě Rodin
píše: „Geniální lidé jsou právě ti, kteří znají pod-
statné a kteří je vyjadřují svým řemeslem, připrave-
ným k nejvyšší dokonalosti. To jsou praví lidé ...
Génius jest sama kázeň, jest soustředěná schop-
nost míry a rovnováhy.“
Zůstaňme ještě u příkladů z umění. Michelan-
gelo říkal o Raffaelovi, že „nemá své umění od
přírody, nýbrž od dlouhého studia“. K tomuto pří-
značnému a známému výroku poznamenal J. R e y-
nolds v jedné ze svých řečí: „Nepochybuji, že by
byl Michelangelo nepokládal za hanbu, kdyby o něm
bylo řečeno totéž. Byl si vědom, že znamenitá vý-
tečnost, jíž dosáhl, byla získána prací ... “ Je zde
tedy příklad tří umělců, celým světem uznávaných
za geniální, kteří současně chválí práci a věří, že
jen jí děkují za všechno, čeho dosáhli.
S tím souhlasí i známý Pasteurův výrok: „Má
jediná síla je má houževnatost.“
I. Hurník, vtipný propagátor hudby, přiznává,
že hudebníkovi je zapotřebí vedle píle, soustředě-
nosti, poctivosti, poučenosti ještě také navíc toho,
čemu se říká inspirace. Současně však říká, že „toto
slovo neradi vyslovujeme, protože má na sobě ná-
nos romantického velikášství; proto to raději na-
zveme prostě: nápad“.
Velmi kriticky odsuzuje svým břitkým jazykem
romantickou představu inspirace a geniality náš
přední kritik F. X. Š ald a. Jednoznačný odsudek,
že spisovatel ... „zná všechnu záludnost, všechen
klam inspirace a hluboce jí nedůvěřuje“, stupňuje
dále výroky, že „je nutno, aby nejprve byla vyma-
zána z obraznosti i mysli dnešního lidstva falešná
teorie o individuální genialitě, o osobním nadlid-
ství ... ". Od nejmladší
generace
očekává,
že
. .. odstraní nesnesitelný tlach o genialitě a rození
géniů a vznikání a pohnojování tohoto metafyzic-
kého plevele, aby na jeho místě postavila něco mi-
lého, čestného a lidského: dělníka nebo řemeslníka
umění a života.“
Rozebereme-li všechny údaje a částečně vlastní
zkušenosti, dojdeme k následujícím závěrům:
1. Intuice existuje často jako dokončení myšlen-
kového procesu. Je pociťována velmi intenzívně
(uspokojení, radost, rozrušení, „duševní šok“) a
okolnosti s ní spojené se dlouho udržují v paměti.
Není však zcela jednoty v definici intuice. Beve-
ridge do ní zařazuje i náhlé neočekávané rozuzlení
problému, dosažené během vědomého myšlenkového
pochodu, kdežto většina zdůrazňuje právě bezděč-
nost jako charakteristický rys intuice. Podle nich
je to osvícení v době, kdy problém vědomě neřeší-
me. Většina rezervuje slovo intuice pro náhlé ujas-
nění nějakého velkého problému. Cannon o ní mluví
i ve spojitosti s myšlenkovými pochody denního ži-
vota (např. řešení matematických úkolů ve škole.
2. Intuici předchází vždy období soustředěné sna-
hy vyřešit daný problém, opírající se o podrobné
studie a znalost všech otázek. Tato podmínka vzniku
se tak všeobecně uznává, že se dostává do definic.
Mluví se například, že se intuice vyskytne jen při
řešení problému, „kterým jsme intenzívně zaujati“
[ Platt a Baker), „po dlouhém studiu problemu"
(Cannon), „po prostudování problému ve všech smě-
rech“ (Helmholz). Intuice vychází tedy z předchozí
úrovně empirického i teoretického poznání objektu
(Konstantinov) a ta je úměrná vzdělání a zku-
šenosti vědeckého pracovníka. Jen je-li půda připra-
vena, může se intuitivně dojít k vyřešení problému.
Intuice nevzniká tedy z ničeho, není to blesk z jas-
ného nebe, ale blesk z bouřlivého mraku těhotného
myšlenkami. Legendám lze zazlívat právě to, že tuto
důležitou podmínku neberou v úvahu.
2. Intuice se objevuje v období zdánlivé nečin-
nosti mozku, kdy dočasně na problém nemyslíme,
kdy se vědomě od něho odpoutáváme a odpočíváme
po velkém duševním napětí vyvolaném intenzívním
řešením problému. Nikdy se nedostaví, je-li mozek
unaven, jsme-li rozptýleni myšlenkově jinými úkoly
a povinnostmi nebo zatížení starostmi. Na intuitivní
vyřešení otázky se přichází ráno po dobrém vyspá-
ní, na procházce přírodou nebo na výletě, při po-
slouchání hudby nebo jiné zábavě. Popisují se í pří-
pady intuice pří nespavosti nebo při nuceném po-
bytu na lůžku během nemoci. Každý z nás má své
oblíbené prostředí pro duševní činnost a zná pod-
mínky, za kterých se mu dobře uvažuje a myslí.
: 4. Pozitivní stimuly intuitivního myšlení lze vě-
'domě podporovat a pěstovat. Všechny podmínky
správného myšlení, jak je uvádí např. Toman, jsou
současně podmínkami pro intuici. Dobré pracovní
návyky a vůbec celý rozmyslný životní režim podpo-
rují tvůrčí činnost a tím i intuitivní myšlení jako
její součást.
5. Psychologický mechanismus intuice je nejasný.
Dosud jej nebylo možno objasnit na základě strohé
logiky. Ponomarev soudí, že zatím je ještě
předčasné mluvit o její přísně vědecké teorii. Ve
srovnání s výzkumem kosmu říká: „ ... že vytvořit
vědeckou teorii intuice není o nic snadnější než
vstoupit na Jupiterův satelit.“ Znamená to do studia
psychologie myšlení zařadit i otázky intuice.
Závěrem lze tedy shrnout, že s intuicí ve vědec-
kém myšlení musíme počítat, avšak pouze jako
s jedním z momentů tvůrčí činnosti člověka. Mu-
síme ji zbavit nánosu mystiky a výlučnosti, které
jí přisoudily legendy. Dokud nebude vytvořena vě-
decká teorie intuice, bude stále nebezpečí, že se
úvahy o ní budou vracet do mystických poloh.
A z tohoto hlediska bude nalézat stále kritiky sna-
žící se zbavit ji metafyzického a romantického ná-
nosu.
Į.Volj, J.Felix: Ještě žijí ... Academia, Praha 1977,
87 stran, 81 barevných fotografií, váz. 25, -- Kčs. - Dru-
hým svazkem edice Živou přírodou je práce, zabývající
se problémem ochrany přírody. Autoři, pracovníci zoolo-
gické zahrady v Praze, sostavili částečný přehled zvířat,
jejichž existence je v přírodě ohrožena.
Úvodní kapitoly nás seznamují s největšími zoologic-
kými zahradami světa, s počtem chovaných zvířat a dru-
hů. Na dalších stránkách se dozvídáme o účelu zoo
z dnešního hlediska. Kapitola věnovaná vzniku a systé-
mu plemenných knih je dokumentována příklady z cho-
vu koní Převalského, jehož plemennou knihu vede jeden
z autorů. Je uveden i seznam ptáků a savců, u nichž
plemenné knihy existují.
Největší část knihy zabírají popisy k 80 fotografiím
vzácných či ohrožených druhů obratlovců, vysvětlující
některá zajímavá fakta ze života či chování těchto zvířat.
Kniha je napsána s velkou dávkou odborného pohledu
i popularizačního talentu. Autoři podávají velmi srozumi-
telnou formou problematiku ochrany a záchrany těch
druhů zvěře, které měly nebo stále ještě mají malou
naději na přežití ve volné přírodě.
Lk
NOVE KNIHY
Approved For Release 2003/09/16 -:- GIA-RDP96-00787R000500240003-0
--